Supi se rvou o majetek bývalé IPB
Josef Šlerka, Jan Smolka
Bylo to hnízdo finanční mafie?
Po sedmi letech od doby, kdy zmizel v propadlišti finanční obr zvaný Investiční a Poštovní banka (IPB), se znovu objevuje kauza, která přivedla mnoho lidí k nevídanému bohatství a jiné na smetiště dějin. Majetky IPB před lety zmizely mezi desítkami nejrůznějších investičních firem a dodnes se je nepodařilo všechny dohledat. Jediné, co po nich zůstalo státu, jsou miliardové dluhy. Zajímavé je, že i dnes zůstávají ve hře stejní aktéři jako na počátku.
Praha - Podle všech dostupných informací jsme právě svědky jedné z mnoha bitev v boji o bývalý majetek Investiční a Poštovní banky. Na jedné straně je tu řada bývalých manažerů IPB, kteří se stali majiteli dceřiných společností banky - jako například RNDr. Marek Šoltés - a proti nim stojí velcí investoři, jakými jsou kupříkladu kontroverzní podnikatel Alexander Rebjonok nebo slovenské impérium JaT Finance Group. Mezi nimi se pohybují hráči nejrůznější úrovně. Jedním z nich je například současný majitel TV Prima Ivan Zach.
Vynořila se velryba neboli Cetus
V poslední době se objevuje jméno společnosti Cetus (což je latinský název pro velrybu), přesněji prodej pohledávky této společnosti britské firmě Arowrise. Prodej provází mnoho nejasností. Stát vymáhá na Cetusu tři miliardy korun, od firmy Arrowrise dostane 550 milionů.
Na první pohled to vypadá jako nevýhodný obchod, jenže firma Cetus je v likvidaci a podle auditovaných odhadů má její pohledávka cenu zhruba dvě stě milionů korun. Přesto někomu stálo za to uplatit členku představenstva České konsolidační agentury (ČKA) Radku Kafkovou dvěma miliony, aby zajistila prodej pohledávky.
Když policisté zatkli Radku Kafkovou a další dva obviněné, začala finanční policie zabavovat majetek osob a firem spojených s tímto případem. Brzo se objevily informace, že byly obstaveny účty Cetusu, tedy firmy, jejíž pohledávka byla prodána. Protikorupční policie totiž soudí, že se firma mohla pokusit koupit svůj vlastní dluh prostřednictvím nastrčené firmy. Jenže to se nesmí.
V současné době je toto předmětem trestního řízení,“ říká k tomu pplk. Miloslav Brych, současný ředitel protikorpučního útvaru.
Podle všech údajů to nebylo poslední zatčení v ČKA. Jak nám ostatně potvrdil i pplk. Brych: „Okruh obviněných v ČKA se bude rozšiřovat.“ Tyto případy souvisejí s prodejem pohledávek konsolidační agentury.
Jenže vše má svůj háček: prodej pohledávek se děje obálkovou metodou. Kafková by tedy musela tajně a protizákonně obálky otevřít a podívat se, jaká je nejvyšší nabídka, což je proces nesmírně riskantní. Přesto to v případě Cetusu stálo někomu za to.
Já viděl divoký koně
Firma Cetus je v likvidaci a patří mezi nejlepší „bílé koně“ v novodobých českých dějinách. Byla spolu s řadou dalších firem založena, aby kryla některé operace Investiční a Poštovní banky. Podle platných zákonů totiž banky nesmějí podnikat, a tak se na trhu objevily společnosti Cetus, Domeana, PV Brokers a řada dalších. Základem bylo vždy personální provázání s IPB.
Majitelem Cetusu se stal bývalý náměstek ředitele IPB RNDr. Marek Šoltés, v představenstvu seděl mimo jiné i Ing. Michal Vodrážka, bývalý člen představenstva IPB.
IPB se zachovala vůči firmě Cetus velkoryse. Pro začátek jí půjčila 241 milionů korun. Na oplátku za ně Cetus odkoupil od IPB akcie ve stejné hodnotě.
Cetus se zato podílel na řadě pozoruhodných kousků bývalého managementu IPB. Kupříkladu sehrál významnou roli při pokusu ovládnout severočeskou chemickou společnost Setuza. V roce 1998 se zapojil do řetězce podivných transakcí, během nichž akcie Setuzy prošly rukama IPB, RIF (Restituční fond První investiční společnosti), SP Group, Cetusu a Bankovního holdingu. Společnost Setuza dnes patří do impéria kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra.
Když Československá obchodní banka (ČSOB) převzala před několika lety IPB, ukázalo se, že Cetus a Domeana dluží celkem čtyři miliardy korun. Na vrcholu své slávy přitom Cetus vlastnil řadu lukrativních podílů ve firmách po celé republice, například podíl v IPB Pojišťovně (35 %), v Českomoravském penzijním fondu (41 %) nebo v Elektromontážích Liberec (92 %). O některé přišel, jiné vlastní dodnes.
Cesty vedou do Karlových Varů
Ředitel společnosti Cetus Martin Šoltés patří mezi štiky českého podnikatelského trhu. Kromě svého působení v IPB a firmě Cetus byl například i jednatelem společnosti FTV Premiéra, které patří televize Prima, a blízkým spolupracovníkem jejího majitele Ivana Zacha.
Právě převzetí Primy Zachem a jeho lidmi je dobrou ukázkou neuvěřitelného propletence kolem bývalého majetku IPB, v němž jsou zapojeny stále stejné osoby.
Před čtyřmi lety se Zachovi podařilo zachránit Primu před bankrotem, a to i díky pomoci Šoltyse. ČSOB, která vlastnila podíl v televizi, byla nakonec vyšachována. Stejně jako vlastnící dalších pohledávek. Zach peníze získal a pohledávky vůči bývalé IPB odkoupil. Odkud peníze přišly, nikdo neví.
Nápovědu ale můžeme hledat v Karlových Varech, přesněji v kontaktech Zacha s pozoruhodným lázeňským podnikatelem ruského původu panem Alexandrem Rebjonokem. Kdo je Rebjonok? V minulosti byl prošetřován BIS, spekuluje se o něm jako o bývalém agentovi sovětské tajné služby KGB. Zlí jazykové tvrdí, že není vůbec jisté, odkud přišly peníze do jeho firem.
Rebjonok se zná se Zachem dlouho. Ivan Zach byl členem dozorčí rady společnosti Golf Resort Karlovy Vary, Rebjonok byl v té samé době předsedou jejího představenstva. Díky tomu se objevily spekulace, že TV Prima byla zachráněna pomocí peněz pana Rebjonka. Ten za ně Zachovi vykoupil dluhy, které měl jak vůči ČSOB, tak i vůči slovenské společnosti JaT Finance Group, která skoupila řadu pohledávek po IPB. Jak uvidíme, toto impérium se v celém případu objeví znovu.
Pro dokreslení: pan Šoltés je dnes majitelem firmy Lázně-Bohemia, která patří k lídrům českého lázeňství. A co je pozoruhodné, přesněji řečeno typické: Dlouhou dobu zasedala v této společnosti paní Marie Rebjonková, manželka Alexandra Rebjonka.
Kam letí šíp?
Vraťme se nyní ke kupci dluhu firmy Cetusu, britské firmě Arrowrise, která vyvolává řadu otázek. Ještě před pěti lety byla tato firma na seznamu společností, které směřovaly do likvidace. Ruská společnost Goodwin ji dokonce nabízela k odprodeji firmám, které se chtějí legálně přesunout z Ruska do Velké Británie. Vše se změnilo v roce 2002, společnost byla kýmsi koupena a brzy navýšila svůj kapitál.
Tehdy se Arrowrise poprvé objevuje na českém trhu. Žaluje totiž televizi Prima v šesti soudních sporech o 1,8 miliardy korun. V roce 2003 dochází k mimosoudnímu vyrovnání. Prima se zavazuje vyplatit za svůj dluh 140 milionů korun v sedmi splátkách. Poslední splátku má zaplatit v listopadu tohoto roku.
Podle výroční zprávy je současným vlastníkem firmy společnost Amicorp, která se specializuje na investiční poradenství. Jejím smyslem je spravovat majetek na pokyn klienta. I výroční zpráva Arrrowrise je velmi podivná; firma má dvě akcie, obě o nominální hodnotě jedné libry. Na účtech měla koncem loňského roku 410 000 dolarů, dalších 405 000 dolarů pak dlužila. Makléřské firmy hodnotí Arrowrise jako firmu s neobvykle vysokým rizkem investice. Jejím jednatelem je muž jménem Gerald Alan Mowles. Ten figuruje i v několika dalších podobně rizikových společnostech. Zvláštní místo mezi nimi zajímají firmy DALTON & PARKES LIMITED a WELLAND INVESTMENTS LIMITED. Obě dvě totiž patří mezi dceřiné a spřátelené firmy společnosti JaT Finance Group slovenského miliardáře Jozefa Tkáče.
Pes, který se honí za svým ocasem?
Zdá se, že se tak finanční kruh uzavírá. Právě společnost JaT Finance Group totiž před lety koupila řadu pohledávek TV Prima, a jak se nyní ukazuje, nejen přímo, ale i prostřednictvím spřátelených firem jako Arrowrise. Dnes se Tkáč a jeho lidé zřejmě opět vracejí do hry a bojují o majetek po bývalé IPB s těmi samými hráči jako před lety. Zatím však není jasné, kdo bude nakonec vítězem. Dokonce je možné, že Tkáčovi lidé dnes pomáhají Šoltésovi samotnému koupit své vlastní dluhy. Pak by celá situace připomínala pověstného psa, který se honí za svým ocasem.
Jisté však je, že Cetus vlastní podíly v akciích, které někomu mají posloužit k ovládnutí podílů v jiných firmách a zpřístupnit tak zisky mnohem větší. Vysoké natolik, aby přivedli zúčastněné firmy k milionovým úplatků.
Thursday, January 13, 2011
Supi se rvou o majetek bývalé IPB
Wednesday, February 06, 2008
Game is over
Sunday, February 11, 2007
Služební zákon - shrnutí
Po řadě rozhovorů s policisty i hasiči se však ukázal jeden problém jako největší. Tím problémem je špatná komunikace mezi vedením policie a policisty. Stěžovali si na ní řadoví policisté stejně jako odborářští předáci. K nápravě by přitom stačilo málo: jen více mluvit se svými podřízenými a respektovat jejich názory. Předešlo by se tak řadě zbytečných problémů.
Služební zákon díl šestý - Skončí třicet policejních ředitelů
Odchod devatenácti policistů hrozí ochromit provoz děčínské policie. Je mezi nimi i okresní policejní ředitel František Pelant. „Nesouhlasím s postupem policejního prezidia ani ministerstva vnitra. Nelíbí se mi jejich politika, podle které jsou policisté, kteří slouží více než třicet let, již neperspektivní. Takoví policisté ale mají největší zkušenosti,“ řekl děčínský policejní ředitel František Pelant. Podle nového zákona by ovšem musel svou funkci opustit nejpozději do roka, nesplňoval by totiž nároky na vzdělání potřebné k jejímu výkonu. „Pokud by si je doplnil, nebyl by žádný problém. Zákon samozřejmě počítá s takovou ochrannou lhůtou,“ říká policejní prezident Vladislav Husák.
Děčínský velitel však není posledním okresním policejním ředitelem, který opouští svou funkci. „Dojde k obměně přibližně čtyřiceti procent okresních policejních ředitelů,“ říká Langer. „U každého půjde o konkrétní důvody,“ vysvětluje a dodává, že „že by si přál celkovou generační obměnu vedení policie.“
Podle průzkumu naší redakce je mezi sto dvaceti okresními a krajskými policejními řediteli skoro polovina předlistopadových policejních kádrů, kteří slouží více než 25 let. Právě jich se bude generační výměna pravděpodobně týkat. Všichni mají za sebou vysokou školu SNB. Ke studiu na ní byli vysíláni příslušníci, kteří po dobu dvou roků úspěšně vykonávali funkci s předepsaným vysokoškolským vzděláním a byli organizováni v komunistické straně. Uchazeči vybraní ke studiu skládali přijímací zkoušky z mateřského jazyka, z ruského jazyka, z marxismu-leninismu a z tělesné výchovy.
Značný počet starých kádrů v policii vadí i některým politikům. „Rozhodně je to špatně! Řada mladých policistů, která prošla novými školami, policii opustila, přitom by mohli tyto lidi nahradit,“ říká senátor Martin Mejstřík.
Služební zákon díl pátý - Vnitro neví, kde vezme na mzdy policistů
Policisté netrpělivě čekají na své první letošní výplaty. Ty budou počítány podle nových tarifů a mnoha z policistů hrozí platový pokles o dva až tři tisíce korun. „Musíme počkat na první výplaty,“ říká ministr vnitra Ivan Langer a doplňuje, že ani ty nebudou zcela směrodatné, protože nelze srovnávat prosincové platy navýšené o příplatky a platy lednové bez nich.
„Vláda bude muset navýšit mzdové prostředky pro policii,“ tvrdí bývalý ministr vnitra František Bublan. Na otázku, kde peníze vzít, však odpovídá, že to bude starost vlády. „Bude muset přesunout peníze z jedné kapitoly do druhé,“ říká Bublan. S tím ale nesouhlasí ministerstvo financí. „Našim úkolem není zajišťovat výdaje navíc, my musíme především střežit finanční disciplínu,” říká jeho šéf Miroslav Kalousek.
Zatímco mezi policisty a dalšími to vře kvůli současným platovým předpisům, ministra vnitra trápí jiný problém. „Letos jsme získali od vlády jednu miliardu korun, zbylé půl miliardy jsme museli najít ve vlastních zdrojích. Kde vezmeme peníze příští rok, to ale nikdo neví. Budeme je muset někde sehnat,“ říká ministr Langer. Jeho pozice rozhodně nebude jednoduchá, protože již v minulosti k největším kritikům zákona patřil dnešní ministr financí. „Více než osmdesát procent lidí má nižší plat, než bude budoucí plat policistů,“ říkal před dvěma lety a svůj kritický názor nezměnil dodnes. Potvrzuje tak slova šéfa evropských policejních odborů Heinze Kiefra. „Největším nepřítelem policistů v každé zemi není ministr vnitra, ale ministr financí,“ zažertoval při své pondělní návštěvě v České republice.
Služební zákon díl čtvrtý - Policisté ladili protesty
O krok blíže veřejnému protestu jsou po včerejšku čeští policisté a hasiči. Nejdříve ale svolají celostátní veřejné shromáždění, na kterém společně proberou kritickou situaci v silových složkách a sjednotí svůj postup. Shodli se na tom včera zástupci policejní i hasičských odborů spolu se zástupci Iniciativy, která vyzývá radikálnějším krokům
„Setkání by mělo proběhnout v nejbližších době, zúčastní se ho současná i bývalý příslušníci policie,“ říká současný předseda policejních odborů Milan Štěpánek a dodává, že demonstrace je krajním ale možným řešením. „Stále zůstává řada problémových míst a nejde jen o finance, ale i řadu dalších problémů jako je uzavíráním smlouvy na tři roky s nově přijatými policisty. To platí i pro policisty, kteří už byli přijati v posledních dvou letech,“ vyjmenovává problémy Štěpánek.
Změna se týká přibližně čtyřech tisíc policistů, kteří nastoupili k policii v posledních dvou letech a měli nahradit pět a půl tisíc policistů, kteří od police za stejnou dobu odešli.
„Nastoupil jsem skoro před dvěma lety, chystal jsem se vzít hypotéku a nic z toho nebude, teď mne i s rodinou čeká další rok drahého podnájmu,“ líčí svou situaci mladý východočeský policista. „Zákon už v té době existoval, měli na to policisty upozornit,“ říká Štěpánek. „Úroveň komunikace mezi vedením a policisty je dlouhodobě špatná,“ dodává předseda odborů. S tím ale nesouhlasí Policejní prezídium. „Komunikace s odbory probíhala, probíhá i nadále a probíhat do budoucna bude,“ říká Roman Skřepek a dodává, že prezidium vedlo rozsáhlou vysvětlovací kampaň.
Pokud k předpokládané demonstraci dojde, nebude se týkat jen policistů. „Další zastoupení jsou hasiči, vězeňská stráž, justiční stráž, celníci a BIS,“ říkají organizátoři připravovaných protestů z Iniciativy.
Seriál vyšel v Deníkách.
Služební zákon díl třetí - Nový služební zákon rozpálil i hasiče
Nový služební zákon rozčílil nejen policisty. Vře to i mezi hasiči. „Po devítileté službě ve výjezdu přišla degradace a o 4000 Kč nižší plat! To je výsledek nového zákona,“ rozčiluje se jeden z středočeských požárníků a dodává, že to znevažuje jejich práci. A nemyslí si to sám. „Půjdu taky, jsme rozhořčeni přístupem našich odborů,“ říká jeden z výjezdových hasičů.
„Největším zklamáním je snížení výše rizikových příplatků,“ vysvětluje šéf hasičských odborů Vladimír Mühlfeit, že by ale odbory selhaly, popírá. „Propad hrozil až jedné třetině zaměstnanců, a to v průměru v řádech dvou až tří tisíc korun. Vyvolali jsme jednání s ministrem vnitra a od března by mělo začít narovnávání platů,“ říká Mühlfeit. „U nikoho nemělo dojít k poklesu služebního příjmu. Pokud se tak stane, bude dorovnán,“ slibuje tiskový mluvčí hasičů Petr Kropáček. Jenže hasiči sami tvrdí něco jiného. „Prostě jsme o dva tisíce nenávratně přišli,“ říká jeden z nich.
Ani policisté svoje odbory nešetří. „Prodali nás,“ říká jeden z ochránců zákona. „Do roku 2005 byla naše pozice velmi slabá. Nikdo s námi nic tehdy nekonzultoval,“ brání policejní odbory jejich předseda Milan Štěpánek. Z celkového počtu 65 tisíc policistů jich jeho NOSP zastupuje jen 4300. Zákon ale tehdy projednala Českomoravská konfederace odborových svazů, která je naší největší odborovou centrálou. „Požadavek na odpracování případných 150 neplacených hodin práce přesčas má diskriminační charakter,” upozorňovala hlavní odborářská centrála. Marně.
Nespokojenost mezi pracovníky bezpečnostních sil roste každým dnem. Teď zakládají i nový odborový svaz - Unii bezpečnostních sil. Žádost o jeho registraci již leží na ministerstvu vnitra. Nový svaz by měl vést své členy do veřejných protestů. Současní odboráři ale varují: „Nikdy jsme neměli lepší vyjednávací pozici. Chlapi si neuvědomují, co je možné nebo nemožné vyjednat,“ říká Štěpánek.
