Služební zákon - shrnutí

V uplynulém týdnu jsme se věnovali dopadům nového služebního zákona na život policistů, hasičů a dalších. Upozornili jsme nejen na finanční dopady, ale také na problém s hodnostmi či potíže mladých policistů. Zvážili jsme i jeho výhody a finanční dopady pro stát.

Po řadě rozhovorů s policisty i hasiči se však ukázal jeden problém jako největší. Tím problémem je špatná komunikace mezi vedením policie a policisty. Stěžovali si na ní řadoví policisté stejně jako odborářští předáci. K nápravě by přitom stačilo málo: jen více mluvit se svými podřízenými a respektovat jejich názory. Předešlo by se tak řadě zbytečných problémů.

Seriál vyšel v Deníkách.

Služební zákon díl šestý - Skončí třicet policejních ředitelů

Odchod devatenácti policistů hrozí ochromit provoz děčínské policie. Je mezi nimi i okresní policejní ředitel František Pelant. „Nesouhlasím s postupem policejního prezidia ani ministerstva vnitra. Nelíbí se mi jejich politika, podle které jsou policisté, kteří slouží více než třicet let, již neperspektivní. Takoví policisté ale mají největší zkušenosti,“ řekl děčínský policejní ředitel František Pelant. Podle nového zákona by ovšem musel svou funkci opustit nejpozději do roka, nesplňoval by totiž nároky na vzdělání potřebné k jejímu výkonu. „Pokud by si je doplnil, nebyl by žádný problém. Zákon samozřejmě počítá s takovou ochrannou lhůtou,“ říká policejní prezident Vladislav Husák.

Děčínský velitel však není posledním okresním policejním ředitelem, který opouští svou funkci. „Dojde k obměně přibližně čtyřiceti procent okresních policejních ředitelů,“ říká Langer. „U každého půjde o konkrétní důvody,“ vysvětluje a dodává, že „že by si přál celkovou generační obměnu vedení policie.“

Podle průzkumu naší redakce je mezi sto dvaceti okresními a krajskými policejními řediteli skoro polovina předlistopadových policejních kádrů, kteří slouží více než 25 let. Právě jich se bude generační výměna pravděpodobně týkat. Všichni mají za sebou vysokou školu SNB. Ke studiu na ní byli vysíláni příslušníci, kteří po dobu dvou roků úspěšně vykonávali funkci s předepsaným vysokoškolským vzděláním a byli organizováni v komunistické straně. Uchazeči vybraní ke studiu skládali přijímací zkoušky z mateřského jazyka, z ruského jazyka, z marxismu-leninismu a z tělesné výchovy.

Značný počet starých kádrů v policii vadí i některým politikům. „Rozhodně je to špatně! Řada mladých policistů, která prošla novými školami, policii opustila, přitom by mohli tyto lidi nahradit,“ říká senátor Martin Mejstřík.

Seriál vyšel v Deníkách.

Služební zákon díl pátý - Vnitro neví, kde vezme na mzdy policistů

Policisté netrpělivě čekají na své první letošní výplaty. Ty budou počítány podle nových tarifů a mnoha z policistů hrozí platový pokles o dva až tři tisíce korun. „Musíme počkat na první výplaty,“ říká ministr vnitra Ivan Langer a doplňuje, že ani ty nebudou zcela směrodatné, protože nelze srovnávat prosincové platy navýšené o příplatky a platy lednové bez nich.

„Vláda bude muset navýšit mzdové prostředky pro policii,“ tvrdí bývalý ministr vnitra František Bublan. Na otázku, kde peníze vzít, však odpovídá, že to bude starost vlády. „Bude muset přesunout peníze z jedné kapitoly do druhé,“ říká Bublan. S tím ale nesouhlasí ministerstvo financí. „Našim úkolem není zajišťovat výdaje navíc, my musíme především střežit finanční disciplínu,” říká jeho šéf Miroslav Kalousek.

Zatímco mezi policisty a dalšími to vře kvůli současným platovým předpisům, ministra vnitra trápí jiný problém. „Letos jsme získali od vlády jednu miliardu korun, zbylé půl miliardy jsme museli najít ve vlastních zdrojích. Kde vezmeme peníze příští rok, to ale nikdo neví. Budeme je muset někde sehnat,“ říká ministr Langer. Jeho pozice rozhodně nebude jednoduchá, protože již v minulosti k největším kritikům zákona patřil dnešní ministr financí. „Více než osmdesát procent lidí má nižší plat, než bude budoucí plat policistů,“ říkal před dvěma lety a svůj kritický názor nezměnil dodnes. Potvrzuje tak slova šéfa evropských policejních odborů Heinze Kiefra. „Největším nepřítelem policistů v každé zemi není ministr vnitra, ale ministr financí,“ zažertoval při své pondělní návštěvě v České republice.

Seriál vyšel v Denikách.

Služební zákon díl čtvrtý - Policisté ladili protesty

O krok blíže veřejnému protestu jsou po včerejšku čeští policisté a hasiči. Nejdříve ale svolají celostátní veřejné shromáždění, na kterém společně proberou kritickou situaci v silových složkách a sjednotí svůj postup. Shodli se na tom včera zástupci policejní i hasičských odborů spolu se zástupci Iniciativy, která vyzývá radikálnějším krokům

„Setkání by mělo proběhnout v nejbližších době, zúčastní se ho současná i bývalý příslušníci policie,“ říká současný předseda policejních odborů Milan Štěpánek a dodává, že demonstrace je krajním ale možným řešením. „Stále zůstává řada problémových míst a nejde jen o finance, ale i řadu dalších problémů jako je uzavíráním smlouvy na tři roky s nově přijatými policisty. To platí i pro policisty, kteří už byli přijati v posledních dvou letech,“ vyjmenovává problémy Štěpánek.

Změna se týká přibližně čtyřech tisíc policistů, kteří nastoupili k policii v posledních dvou letech a měli nahradit pět a půl tisíc policistů, kteří od police za stejnou dobu odešli.

„Nastoupil jsem skoro před dvěma lety, chystal jsem se vzít hypotéku a nic z toho nebude, teď mne i s rodinou čeká další rok drahého podnájmu,“ líčí svou situaci mladý východočeský policista. „Zákon už v té době existoval, měli na to policisty upozornit,“ říká Štěpánek. „Úroveň komunikace mezi vedením a policisty je dlouhodobě špatná,“ dodává předseda odborů. S tím ale nesouhlasí Policejní prezídium. „Komunikace s odbory probíhala, probíhá i nadále a probíhat do budoucna bude,“ říká Roman Skřepek a dodává, že prezidium vedlo rozsáhlou vysvětlovací kampaň.

Pokud k předpokládané demonstraci dojde, nebude se týkat jen policistů. „Další zastoupení jsou hasiči, vězeňská stráž, justiční stráž, celníci a BIS,“ říkají organizátoři připravovaných protestů z Iniciativy.

Josef Šlerka, Davida Jareš

Seriál vyšel v Deníkách.

Služební zákon díl třetí - Nový služební zákon rozpálil i hasiče

Nový služební zákon rozčílil nejen policisty. Vře to i mezi hasiči. „Po devítileté službě ve výjezdu přišla degradace a o 4000 Kč nižší plat! To je výsledek nového zákona,“ rozčiluje se jeden z středočeských požárníků a dodává, že to znevažuje jejich práci. A nemyslí si to sám. „Půjdu taky, jsme rozhořčeni přístupem našich odborů,“ říká jeden z výjezdových hasičů.

„Největším zklamáním je snížení výše rizikových příplatků,“ vysvětluje šéf hasičských odborů Vladimír Mühlfeit, že by ale odbory selhaly, popírá. „Propad hrozil až jedné třetině zaměstnanců, a to v průměru v řádech dvou až tří tisíc korun. Vyvolali jsme jednání s ministrem vnitra a od března by mělo začít narovnávání platů,“ říká Mühlfeit. „U nikoho nemělo dojít k poklesu služebního příjmu. Pokud se tak stane, bude dorovnán,“ slibuje tiskový mluvčí hasičů Petr Kropáček. Jenže hasiči sami tvrdí něco jiného. „Prostě jsme o dva tisíce nenávratně přišli,“ říká jeden z nich.

Ani policisté svoje odbory nešetří. „Prodali nás,“ říká jeden z ochránců zákona. „Do roku 2005 byla naše pozice velmi slabá. Nikdo s námi nic tehdy nekonzultoval,“ brání policejní odbory jejich předseda Milan Štěpánek. Z celkového počtu 65 tisíc policistů jich jeho NOSP zastupuje jen 4300. Zákon ale tehdy projednala Českomoravská konfederace odborových svazů, která je naší největší odborovou centrálou. „Požadavek na odpracování případných 150 neplacených hodin práce přesčas má diskriminační charakter,” upozorňovala hlavní odborářská centrála. Marně.

Nespokojenost mezi pracovníky bezpečnostních sil roste každým dnem. Teď zakládají i nový odborový svaz - Unii bezpečnostních sil. Žádost o jeho registraci již leží na ministerstvu vnitra. Nový svaz by měl vést své členy do veřejných protestů. Současní odboráři ale varují: „Nikdy jsme neměli lepší vyjednávací pozici. Chlapi si neuvědomují, co je možné nebo nemožné vyjednat,“ říká Štěpánek.

Služební zákon díl druhý - Zákon bere policistům hodnosti

„Sloužím už deset let a nebylo to vždy jednoduchý, ale teď poprvé mam chuť s tím seknout,“ říká pětatřicetiletý policista z Prahy, který si nepřál být jmenován. Hlavním důvodem je nový služební zákon, který přinesl policistům řadu problémů. „Když jsem šel třeba ve svátek na celodenní službu do práce, tak jsem za to doslal příplatek, stejně jako za noční přesčasy a další služby. Tyhle všechny příplatky zákon sebral, že se prý projeví v navýšení platu,“ líčí svou situaci a dodává, že tomu nevěří. „Ředitel tvrdí, že mu letos na mzdy přišlo o 16 Kč na jednoho a měsíc, to není vtip,“ vysvětluje své obavy policista. „Když nepůjdu ani na jeden přesčas, tak na tom budu hodinově sice o tři procenta líp, ale každou hodinou, kterou tu strávím na víc, to klesá a výsledek bude spíš záporný,“ popisuje absurditu nový pravidel policista.

Obava ze snížení mezd není jediná věc, která ochránce zákona trápí. „Na Silvestra jsem šel spát jako kapitán, na Nový rok jsem se probudil jako podporučík,“ líčí svou degradaci východočeský policista. Snížení hodnosti postihlo místopředsedu odborového svazu policistů Alexander Burda, ten sestoupil z majora na poručíka. Může za to nový systém hodností, který patří mezi další novinky služebního zákona.

„Hodnosti teď říkají, v jaké funkci pracuje policista, ne kolik je v ní let,“ vysvětluje Ivana Langer změnu v zákoně. On sám by však byl pro zrušení všech hodností a ponechání jen civilních označení jako je komisař, inspektor či rada. Hodnosti jsou prý zachovány na přání policistů. „Udělali jsme si mezi policisty anketu a všechny krajské správy krom severomoravské, byli pro zachování hodností i za cenu toho, že dojde k jejich snižování,“ vysvětloval bývalý ministr vnitra Stanislav Gross poslancům. Jenže policisté sami říkají dnes něco jiného. „Někteří nejvyšších funkcionářů se nechtěli vzdát svých generálských frček a tak trvali na hodnosti, je v tom hodně ješitnosti,“ říká jeden z členů odborového svazu NOSDP o jedné z příčin současné policejní krize.

Situace v české policii je natolik dramatická, že se o ní přiletěl přesvědčit i šéf mezinárodní policejní centraly EuroCOP Heinz Kiefer.

David Jareš, Josef Šlerka

Seriál vyšel v Deníkách

Služební zákon díl první - Odešli stovky policistů, odejdou jich tisíce

Stovky policistů odcházejí ze služby díky novému služebnímu zákonu. Hlavním důvodem je snížení platů, které jim prý hrozí díky novému systému platového ohodnocení a zavedení neplacených přesčasů. Policejní prezident říká, že odchod více než 600 policistů očekával. Jenže se zdá, že u očekávaných stovek nezůstane.

„V současnosti je podáno dva a půl tisíce odvolání proti novému zařazení,“ přiznává Husák. Ani toto číslo není však konečné. „Nová právní úprava se týká se to 3 až 5 tisíc policistů,“ přiznává ministr vnitra Ivan Langer, ale dodává, že k obavám není důvod. „Od vlády jsme dostali na mzdy miliardu korun, zbylou půl miliardu jsme dokázali sehnat sami. Platí tedy, že ve skutečnosti dojde k navýšení mezd policistů o 7,5 procenta,“ říká Langer a dodává, že pokud policisté dostávali loni zaplaceno za přesčasy podle předpisů, platy jim porostou.

Řadový policisté s ním však nesouhlasí. „Teď mám plat skoro 28 000, což je nárůst o 3% oproti minulým platům bez přesčasů, ty dělám pořád. Kde je tedy 7,5%, které Langer tvrdá, že nám přidal?“ rozčiluje se jeden z mnoha policistů, co si nepřáli být jmenování.

Policisté však nejsou jedinou skupinou, které se nový služební zákon bolestivě dotknul. „Zaznamenali jsme už i případy platových výměrů u některých velitelů až o sedm tisíc korun,“ líčí situaci u hasičů šéf jejich odborů Vladimír Mühlfeit.

Policisté i hasiči a další bezpečnostní pracovníci tak čekají na první výplatní pásku, ta přijde za pár dní. Pokud se nenaplní sliby ministerstva vnitra, pak ještě v únoru zažijeme první masovou demonstraci policistů. Na její přípravě už pracuje nově vznikající odborový svaz Unie bezpečnostních sborů.

David Jareš, Josef Šlerka

Serial vycházel v Deníkách

Zkušenost mládím nenahradíš

"To je ale venku hnusně, že by člověk psa nevyhnal! Tak se, pane strážmistře, oblečte a běžte na obchůzku!" V této krátké prvorepublikové anekdotě je v kostce shrnut celý problém policejní práce. Hlídat, chodit po obchůzkách, i v tom nejhorším počasí být na ulici. Nasazovat krk, kde se ostatním nechce, dělat nepříjemnou práci za nepříliš vysokou mzdu.


Ovšem ten vtip obsahuje i další pravdu. Totiž, že policie je spolek organizovaný vojensky a přísně hierarchizovaně. Patří k tomu uniformy a hodnosti, ale také nadřízení, které je třeba za všech okolností poslouchat. U policie se nediskutuje, ale jedná. Nic se na tom od první republiky nezměnilo. Jenže každý policista je člověk a ke své práci potřebuje nějakou motivaci. Ale kde ji brát?

Když i naši politici jí šetří. Ba co víc: v podobě nového služebního zákona vytvořili prostředí natolik nepříjemné, že policisté po stovkách odcházejí pryč. Mnoha příslušníkům sníží příjem, sebere jim hodnosti a za přesčasy trávené ve službě jim nedá ani korunu. Část ochránců zákona dokonce volá po demonstracích za svá práva.

Stovky policistů už odešly. Nyní reálně hrozí, že odejdou další tisíce zkušených, které nejde nahradit žádným rychlým náborem á la Hledám parťáka. Dobré policisty totiž musí někdo vychovat. Někdo dostatečně zkušený. Jenže kdo, když ti, co mají co předávat, odcházejí pryč?

Glosa vyšla v Denikách