"To je ale venku hnusně, že by člověk psa nevyhnal! Tak se, pane strážmistře, oblečte a běžte na obchůzku!" V této krátké prvorepublikové anekdotě je v kostce shrnut celý problém policejní práce. Hlídat, chodit po obchůzkách, i v tom nejhorším počasí být na ulici. Nasazovat krk, kde se ostatním nechce, dělat nepříjemnou práci za nepříliš vysokou mzdu.
Ovšem ten vtip obsahuje i další pravdu. Totiž, že policie je spolek organizovaný vojensky a přísně hierarchizovaně. Patří k tomu uniformy a hodnosti, ale také nadřízení, které je třeba za všech okolností poslouchat. U policie se nediskutuje, ale jedná. Nic se na tom od první republiky nezměnilo. Jenže každý policista je člověk a ke své práci potřebuje nějakou motivaci. Ale kde ji brát?
Když i naši politici jí šetří. Ba co víc: v podobě nového služebního zákona vytvořili prostředí natolik nepříjemné, že policisté po stovkách odcházejí pryč. Mnoha příslušníkům sníží příjem, sebere jim hodnosti a za přesčasy trávené ve službě jim nedá ani korunu. Část ochránců zákona dokonce volá po demonstracích za svá práva.
Stovky policistů už odešly. Nyní reálně hrozí, že odejdou další tisíce zkušených, které nejde nahradit žádným rychlým náborem á la Hledám parťáka. Dobré policisty totiž musí někdo vychovat. Někdo dostatečně zkušený. Jenže kdo, když ti, co mají co předávat, odcházejí pryč?
Glosa vyšla v Denikách
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment